První zápasy roku 2016
Halový turnaj Průmyslová škola Letohrad, neděle 7.února 2016
Naše sestava:
Hubálek - Halbrštát, Paštika, Šafář - Hauf, Michna, Šantrůček, Krejsa
Naše zápasy:
- Lukavice - Libchavy 6 : 2
- branky: Hauf 3, Halbrštát 2, Šantrůček
- asistence: Šantrůček, Halbrštát, Hauf, Hubálek
- Lukavice - Rokytnice 6 : 1
- branky: Hauf 2, Šantrůček 2, Michna, Halbrštát
- asistence: Halbrštát, Hauf
- Lukavice - Letohrad modří 0 : 2
- Lukavice - Letohrad oranžoví 0 : 3
Hodnocení:
Premiérové zápasy v tomto roce naši kluci odehráli na halovém turnaji v Letohradě. Do turnaje jsme šli po 4 trénincích, kdy kluci pracují ve velké intenzitě na individuální technice a průpravné hry absolvujeme v malých počtech. Z těchto důvodů jsem byl v očekávání jaké výkony budeme předvádět.
Vstup do turnaje byl výborný, na soupeře jsme vlétli a byli lepší od prvních chvil. Zápas s Libchavami byl naším nejlepším na turnaji, hráli jsme kombinačně, lehce, naše hra měla hlavu a patu. Góly jsme dávali po akcích, ne žádnou náhodou.
Od druhého utkání se nám však vytrácela lehkost, skóre s Rokytnicí jsme výsledkově zlomili na naši stranu až ve druhé polovině (každé utkání na turnaji trvalo 17 minut). Naše góly však byly spíše vybojované než po nějaké kombinaci.
Třetí zápas nám přinesl prvního z letohradských týmů. Místo zápasu bych to však nazval spíše válkou. Boj o každý metr na hřišti, který musel bolet. Těch ran, co naši schytali u hrazení, bylo moc. My jsme za celý zápas zahodili šest jasných brankových příležitostí, soupeř míč do naší brány vskutku dotlačil celkem dvakrát. Tato prohra nemrzí, byli jsme fotbalovější, chtěli jsme více hrát.
Poslední zápas a druhý letohradský tým, určitě ten kvalitnější na tomto turnaji. Tady nutno sportovně uznat, že oranžoví byli lepším týmem a vyhráli zcela zaslouženě. Škoda, že jsme v posledních dvou utkání nedokázali vstřelit ani branku, výrazně nespokojen jsem s přístupem a hrou pouze jediného hráče.
Utkání s Libchavami bychom měli brát jako odrazový můstek pro celé jaro, pokud se budeme prezentovat takto - můžeme být plně spokojeni...
Vše zakončím mým neskromným přáním. Když si vzpomenu na náš historicky první zápas ze září 2014 v Žamberku, kluci tam byli odměněni potleskem za každou střelu, podařený zákrok, třikrát aplaudovala lukavický fanouškovský kotel po gólech. Pro všechny kluky, kteří hájili naše barvy na dnešním turnaji, je to závěrečný půlrok v lukavickém dresu. Bylo by pěkné tu atmosféru ještě aspoň jednou zažít.
Vážím si každého z kluků, že chtějí něco dělat, že se mnou vydrží, protože všichni ví, že jsem maximalista, který si vždycky chybu najde. Nemají to se mnou jednoduché. Možná je povzbudí má občasná pochvala, ale co by je podpořilo určitě nejvíc, když na tom zápase či turnaji uvidí svého tátu, mámu. Hned je to požene dál. A když k tomu budeme mít ještě tu atmosféru, užijeme si to všichni! LUKAVICE DO TOHO!